Veřejná správa a lidská práva

Kolektivní monografie zkoumá zásadní vztah rozhodování orgánů veřejné správy vůči fyzickým a právnickým osobám v České republice. Základ posuzování tohoto vztahu vychází ze zákonné legitimace orgánů veřejné správy vydávat rozhodnutí ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám, případně činit různá organizační opatření, která se osob dotýkají. Vycházíme z premisy, podle níž je úloha veřejné moci de­terminována zákony jako akty parlamentu, právními předpisy odvozenými od zá­konů (nařízení vlády a vyhlášky ministerstev mající podzákonný charakter), prostor pro chování osob pak upravují i předpisy územní samosprávy. Precedenčními roz­hodnutími nejvyšších (zejména ústavních) soudů, která pozici pravomocí státních orgánů konkretizují, ale i rozšiřují, se v zásadě dotváří legislativní základ prostoru právními prameny založené činnosti orgánů veřejné správy. Orgány státu exekutiv­ního nebo soudního charakteru posléze na základě zákonů vydávají rozhodnutí, a to jak na návrh fyzické osoby (nebo osoby právnické), tak na základě zákonné úřední činnosti. Pozornost je dále věnována teoretické a praktické dimenzi fungování moderní spo­lečnosti ve všech oblastech, kde politická, hospodářská a mediální moc vstupuje do přímého vztahu k omezujícím principům práva. Reaguje na mnoho otázek, jako např. jaký je vztah mezi právem a spravedlností, jaká je geneze vazeb politických mechanismů k ekonomickým strukturám, na jakých principech fungovaly minulé i současné systémy veřejné správy a co je spojuje s dnešní dobou apod.