Z předmluvy profesora Hajna:
Byl jsem příjemně překvapen, když jsem zjistil, že kolegové z brněnské právnické fakulty vyhlásili soutěž o nejlepší právnické povídky, fejetony i jiné žánry a verše. Takový počin se shodoval s mým letitým přesvědčením, že četba i především tvorba beletrie připravuje na různá lidská povolání, mimo jiné i ta právnická.
Cítil jsem se proto i poctěn žádostí, abych se stal porotcem ve zmíněné soutěži. Neočekával jsem totiž větší počet příspěvků. Dokonce jsem se chvílemi obával, zda se jich sejde tolik, aby se vůbec vyplatila veškerá organizátorská práce spojená s přípravou soutěže. Byl jsem pak znovu příjemně překvapen, když se příspěvků sešlo více než šest desítek, a to děl většinou myšlenkově i výrazově hodnotných. Překvapilo mne, že mezi jejich autory i autorkami byly zastoupeny všechny generace – studenti a studentky, s nimiž jsem se ještě nedávno setkal ve výuce, lidé středního věku i moji vrstevníci.
Jsem proto rád, že vychází sborník příspěvků ze soutěže a že k němu mohu napsat předmluvu. Připomínám si totiž, jaké potěšení či zadostiučinění jsem měl v mladých létech, když jsem spatřil zveřejněný svůj text. Takový příjemný pocit mívám ostatně i v současnosti a mohou ho mít i ti, kdo se s vlastním textem i svým jménem setkají ve sborníku. Ten totiž potvrzuje, že vítězi literární soutěže jsou svým způsobem všichni, kdo se této soutěže zúčastnili. Jsou vítězi nad dnes tak hojně rozšířeným sklonem k myšlenkové pohodlnosti a k pasivnímu vnímání kultury.