Může genetika zachránit lidstvo před hladem? 150 let od objevů Gregora Johanna Mendela

Chronickou podvýživou trpí osm set milionů lidí a alespoň po určité období v roce trpí podvýživou celá jedna miliarda. Na hlad umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady. Citelný nedostatek potravin ve větších geografických oblastech vede k růstu cen, politické nestabilitě, válečným konfliktům a migracím. Množství zemědělské půdy na Zemi je omezené, a tak je možné zvyšovat produkci potravin spíše vyššími výnosy plodin. Zamyšlení nad významem genetiky v této oblasti je zvláště příhodné v tomto roce a na území tohoto státu. Vždyť zakladatelem vědního oboru, který zasahuje do všech oblastí biologie i do lékařské praxe, nebyl nikdo jiný než Gregor Johann Mendel, mnich a později opat kláštera augustiniánů v Brně, který se narodil na malém statku na severní Moravě a který první roky vysokoškolských studií absolvoval v Olomouci. V letošním roce slavíme 150 let od zveřejnění jeho výsledků v písemné podobě. Ve své době tato publikace vyvolala jen malou pozornost, ale právě tehdy se zrodil obor, který se i přes historii čítající patnáct desítek let stále bouřlivě rozvíjí a nepřestává překvapovat novými objevy.