Sokrates je pro dějiny filozofie důležitý především tím, že se na rozdíl od svých předchůdců (tzv. předsokratiků) soustředil na záležitosti člověka a společnosti, v níž je mu dáno žít. Zajímal se nejen o otázky etiky, lidskou duši, ženy či homosexuály, ale také o každodenní život a správu obce, například vojenskou službu či občanská práva a povinnosti. Jak později prohlásil Cicero, právě Sokrates „snesl filozofii z nebe na zem“.
Přestože Sokrates sám nic nenapsal, prostřednictvím svých žáků položil základy dnešního evropského kritického myšlení. Nikoli náhodou bývá označován za člověka, jenž ani tak neusiloval o samotné vědění, jako spíše kladl otázky a otřásal tím, co jiní za vědění pokládají. Neboť právě zde začíná skutečná filozofie.