Práce se zabývá velmi složitými československojugoslávskými vztahy bezprostředně před druhou světovou válkou a na jejím začátku. V této době už Československo jako nezávislý stát neexistovalo a Jugoslávie balancovala mezi zájmy silnějších států, především Německa a Velké Británie, aby uchránila své teritorium a zajistila svým občanům jakoukoliv budoucnost bez válečného konfliktu. Jugoslávský rezervovaný postoj k událostem v Protektorátu Čechy a Morava a navázání spíš formálních než přátelských a srdečných styků s novým slovenským státem, ale i přítomnost československé emigrace na jugoslávském území, tolerance jugoslávských orgánů vůči činnosti příslušníků české a slovenské menšiny proti Protektorátu, Slovensku a Německu a odmítavý jugoslávský postoj ke slovenskému státu představovaly pestrobarevný komplexní svět československojugoslávských vztahů v letech 1939-1941. Tato tematika dosud nebyla detailně zkoumána ani v České republice, ani v zahraničí.