Práce představuje rekapitulaci vztahu mezi společností v českých zemích a zahraničními krajany. Migrace z českých zemí několikrát změnila své ústřední téma: 1918–1938 to bylo téma ekonomického a sociálního vystěhovalectví; 1938–1945 a 1948–1989 téma protifašistického resp. protikomunistického exilu. Po roce 1989 je to téma nového institucionálně organizovaného formování moderní české diaspory. V posledním desetiletí dochází sice k soustavné diskusi o této problematice, avšak následné cílené řešení ze strany státu, tj. České republiky, dosud chybí. Sumarizace poznatků získaných z reakcí zahraničních Čechů o organizování kontaktů s Českou republikou ukazuje, že krajané především potřebují jedno konkrétní místo, jednu adresu, „one stop shop“, kam by se obraceli se svými konkrétními věcnými požadavky. Práce ve vybraných tematických okruzích shrnuje resortní problematiku a je podkladem pro usnesení Senátu PČR adresované vládě ČR, která by měla učinit politické rozhodnutí nově organizovat vztah ČR k české diaspoře.