Zkušený autor a expert na bojovou techniku druhé světové války analyzuje průběh střetnutí mezi dvěma vysoce kvalitními tankovými konstrukcemi. Dva nejlepší tanky rané fáze blitzkriegu - německý PzKpfw III a francouzský Somua S 35 - svedly v květnu 1940 v okolí belgických měst Hannut a Gembloux na tzv. Gemblouxské plošině největší tankové boje, jaké do té doby svět viděl. PzKpfw III, snoubící v sobě vynikající palebnou sílu s vysokou mobilitou, těžily z výhody, kterou skýtalo inovativní řešení v podobě tříčlenné osádky věže. Propracovanou německou taktiku vedení tankového boje umocňovala dobrá soudržnost malých jednotek a fungující spojení na nižších stupních velení. Francouzské stroje Somua S 35 měly silnější pancéřovou ochranu i větší palebnou sílu než protivníkovy PzKpfw III. Jejich výkon však podstatnou měrou omezovalo archaické řešení konstrukce věže, nutící velitele nejen řídit boj, ale k tomu ještě obsluhovat hlavní zbraň tanku.