Kolektivní monografie zachycuje odraz známé literární postavy dobrého vojáka Švejka v různých uměleckých a kulturních projevech v kontextu střední Evropy. Přenos románové postavy „dobrého vojáka Švejka“ z literárního textu na zdi, ubrusy, pivní tácky a další objekty současných českých restaurací a hospod představuje zajímavý a interpretačně vydatný typ intermediálního vztahu, který se vyznačuje řadou jedinečností, ale pootevírá se také jisté míře zobecnění. V rámci socio-kulturního výkladu jej lze chápat jako specifickou variantu posvěcení, vyjádřitelnou za pomoci Bourdieuova konceptu symbolického kapitálu. V rámci psychoanalytického výkladu jej lze uchopit jako svébytný projev fetišizace, v níž se individuální „rozkoš“ snoubí s kolektivním povědomím. A lze jej nejspíš také vnímat sémanticky jako tvorbu emblematické redukce, generované cestou kulturního transferu. Náš výklad Švejků na zdech soudobých českých restaurací a hospod zkusí jít všemi třemi výkladovými cestami. Členěn nebude podle té které naznačené cesty, ale podle příznakově švejkovského materiálu, který svět švejkovské hospody nabízí; každý zvolený typ materiálu bude osvětlován souběžně z hlediska jednotlivých konceptů a metodologií.