Jeronýmova vzdělanost byla i mezi církevními otci výjimečná. Kromě řečtiny a latiny ovládal i hebrejštinu a výborně se orientoval v antické literární tradici. Znal dobře díla východních církevních otců a některá přeložil do latiny. K jeho nejvýznamnějším spisům patří výklady k jednotlivým částem bible, především ke knihám proroků, ale také k Žalmům, Matoušovu evangeliu a Pavlovým listům. Je také autorem prvních křesťanských dějin literatury De viris illustribus (O vynikajících mužích), jež jsou zdrojem mnoha cenných biografických údajů.