Publikace se zabývá plasty, vlastnostmi a hodnocením požárního nebezpečí těchto v praxi rozšířených materiálů a způsoby snižování jejich hořlavosti. Je pojednáno o organických polymerech a souvislostech mezi složením polymerů a výslednými parametry plastů jako produktů zpracování polymerů. Jsou představeny nejvíce užívané druhy plastů včetně jejich charakteristik a příkladů použití v praxi. Největší pozornost je v publikaci věnována požárně technickým charakteristikám plastů a metodám stanovení těchto vlastností. Jsou popsány nejvíce používané normalizované zkušební metody. K těmto jednotlivým metodám poskytuje autor hodnocení z hlediska praktických poznatků z jejich používání, které může sloužit jako pomůcka při rozhodování o volbě optimálních zkušebních metod pro posuzování požárního nebezpečí plastů v různých aplikacích. Popis zkušebních metod je doplněn tabulkami požárně technických charakteristik konkrétních typů plastů. Zvláštní kapitola je věnována retardérům plastů a objasnění funkce a mechanismu působení retardérů při snižování hořlavosti a zlepšování požárně technických charakteristik plastů. K dispozici je přehled běžně používaných retardérů nejvíce užívaných druhů plastů. V závěru publikace je pojednáno o toxicitě zplodin hoření plastů. Jsou uvedeny nejdůležitější laboratorní metody modelující podmínky vzniku a průběhu hoření, metody analýzy a druhy chemických látek ve zplodinách hoření a způsoby hodnocení nebezpečnosti zplodin na lidský organismus.