Cestovní náhrady podle zákoníku práce s komentářem a příklady od 1. 1. 2018

Od 1. ledna 2007, to je od účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, došlo k několika zásadním úpravám této základní pracovněprávní normy, a pro její správné použití v každodenní praxi je nezbytné podrobně se seznámit mimo jiné s problematikou, která se týká poskytování cestovních náhrad. Základní filozofie, ze které vychází část sedmá zákoníku práce, je zaměřena především na úhradu zaměstnancem vynaložených výdajů spojených s výkonem práce pro zaměstnavatele, tj. těch, které zaměstnanci vznikly mimo místo výkonu práce nebo mimo pravidelné pracoviště. Správné postupy pro poskytování cestovních náhrad Publikace na jednotlivých příkladech formou dotazů a odpovědí demonstruje zákonný postup pro zaměstnavatele při poskytování cestovních náhrad tak, aby nedocházelo k nesprávnému účtování a byly poskytovány všechny cestovní náhrady, které určuje zákon, a současně aby nedocházelo k jeho porušování. Oblast poskytování cestovních náhrad je totiž velmi sledovanou oblastí kontrolních orgánů a z tohoto důvodu je nezbytné seznámit se se zákonnou úpravou tak, aby byly cestovní náhrady poskytovány bezchybně. Cestovní náhrady prakticky od A do Z Pomocí praktických příkladů se čtenář dozví, jaké jsou daňově uznatelné výdaje a z čeho je nezbytné odvést daň a platby pojistného, apod. Pozornost je věnována i různým výkladům, které nejsou v souladu se zákoníkem práce, a uživatelům je doporučen správný postup při řešení sledované problematiky. Předmětem řešení jsou také možnosti pro poskytování cestovních náhrad i v jiných právních vztazích, pokud bylo jejich poskytování sjednáno s odkazem na zákoník práce, nebo v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis. Aktuální související právní předpisy Součástí publikace jsou také nové prováděcí předpisy platné pro rok 2018, včetně úplného znění části sedmé zákoníku práce a na ni navazujících paragrafů.