Kniha zachycuje šlechtu z českých zemí na prahu novověku, kdy jiné pojetí válek a nástup nových profesionalizovaných armád zbavovaly aristokracii válečného monopolu a ona sama objevovala značnou atraktivitu jiných civilních modelů kariér. V centru pozornosti tak nestojí válka samotná, ale její reprezentační potenciál, zejména pak způsoby, jimiž jej aristokraté dokázali přeměnit v mocný propagační nástroj, dokazující jejich výjimečnost, starobylost a užitečnost. Autor se soustředí zejména na ty z nich, kteří jako svůj kariérní cíl nezvolili službu v armádě, přesto však hrdinské činy urozených předků měly klíčovou roli v procesu vytváření a udržování jejich kolektivní identity.