Edvard Beneš, významná postava prvého a druhého československého odboje, dlouholetý prvorepublikový ministr zahraničních věcí a druhý československý prezident. Monografie zachycuje prezidenta Beneše v období jeho londýnského exilového působení v letech 1941–1945 a detailně analyzuje vývoj spolupráce mezi demokratickými exilovými politiky působícími v Londýně a komunistickými zástupci československého exilu v Moskvě. Tato spolupráce, jejíž počátek se datuje od prvních měsíců po podepsání spojenecké smlouvy se Sovětským svazem v prosinci 1943, byla realizována mezi ideově zcela rozdílnými centry, jejichž politické představy o poválečném fungování a struktuře republiky se výrazně lišily. Výsledkem vzájemné kooperace demokratických a komunistických exilových politiků v Londýně a Moskvě byl tzv. Košický vládní program, koncipovaný Komunistickou stranou Československa. Zatímco demokratičtí zástupci jej pokládali za maximum možného v přechodném období konsolidace státu ukončeném volbami, pro komunisty přestavoval minimum v připravovaném socializačním procesu.