Počítání soba Boba - 1. díl

Publikace Počítání soba Boba – 1. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 3 do 5 let, pomocí kterých se rozvine: – používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů – myšlení, logické uvažování – prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která – upozorňuje na úskalí při nácviku předčíselných a později číselných představ – shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci Publikace Počítání soba Boba - 1. díl se vymyká běžným příručkám, které jsou u nás na trhu a zabývají se přípravou na matematiku a především matematickým myšlením. Její zvláštní přínos je v tom, že autorka nenahlíží na matematické dovednosti pouze jako na schopnost počítat, ale zaměřuje se na porozumění matematickým operacím v širokém smyslu toho slova. Dostává se tak i k nám to, co se v některých zahraničních odborných kruzích předpokládá, že rozvoj kognitivních, poznávacích funkcí je předpokladem pro to, abychom předcházeli u žáků obtížím v matematice. Mnohé z těchto dětí se utíkají k bezmyšlenkovitému učení memorováním a pouze reprodukováním toho, co se jim řeklo. Dokonce někteří učitelé se domnívají, že pamětní učení početních příkladů, nejen ve sčítání, ale dokonce i v násobilce, je nejlepší metodou výuky matematiky. V našem prostředí se setkáváme i s názorem, že není nutné, aby se dítě naučilo matematice, může používat kalkulačku. To jsou zcela mylné představy těch, kteří právě proto, že počítat umí, používají tyto nástroje. Zjednodušují si výsledky matematických operací, protože rozumí jejich procesu. Ve skutečnosti by neměl být poznávací přístup v matematice podceněn již v období mateřské školy. To předpokládá, že je dítě dobře seznámeno a přesně používá pojmy, které vymezují prostor, později čas a pořadí. Autorka proto dobře uvádí dítě do jednotlivých pojmů pomocí základní myšlenkové operace - porovnávání. To je základem každé kategorizace, třídění, seskupování podle významu i každého rozhodování. Cílem výuky by měl být rozvoj potřeby spontánního porovnávání u dětí (R. Feuerstein). Proto je nutné vyzbrojit žáky nejen slovní zásobou, jejichž pomocí mohou rozdíly a podobnosti mezi předměty a jevy popsat, ale i přesným vyjadřováním, které jim pomůže porozumět jednotlivým vztahům. Proto bych doporučovala jednotlivé lekce doplnit i pozorováním a porovnáváním předmětů a jevů v nejbližším okolí dítěte, při procházkách, při prohlížení obrázků v knížkách, vždy podle daných měřítek (vyšší - nižší apod.). Rodičům i dětem přeji hezké chvilky strávené nad příběhem a úkoly.