Autoři knihy, kteří prožili aktivně celý svůj život, s veškerou odpovědností dodávají, že Československá lidová armáda hrála v historii našich zemí významné poslání, kterého se zhostila se ctí.
Po rozpadu bipolárního světa s mnoha zónami napětí a chaosu, se zrůdnými aktivitami mezinárodního terorismu, není svět o nic jednodušší. Spíš naopak.
Kniha také nastoluje otázku, zda je lidstvo šťastnější, má-li stále nové vynálezy např. hypersonických a podobných zbraní v situaci, kdy existující nahromaděné množství jaderných náloží by samo o sobě mohlo zničit celou planetu a to několikrát?
Na jedné straně spatřujeme obrovský technologický pokrok, na druhé straně rostoucí lidskou bídu, masové a nepřetržité proudy uprchlíků z rozvrácených a místními válkami ničených zemí.
Přitom míra konstruktivní součinnosti velkých aktérů doby je minimální. Systém smluvních mezinárodních závazků v oblasti kontroly zbrojení se nachází již téměř v troskách. Riziko vzniku velké ozbrojené konfrontace s nedozírnými následky pro lidstvo není zažehnáno.
Varšavská smlouva zanikla a Severoatlantická aliance posiluje své pozice početně i teritoriálně. Studená válka pokračuje.
Místo snahy o větší spolupráci v zájmu všech zemí, převládá trend k dalším konfrontacím s nedozírnými následky.
Úsilí zajistit větší celosvětovou vyváženost prosazením rovných podmínek, naráží na nesmlouvavé aktivity jediné supervelmoci a její snahy udržet si dominantní postavení protlačením svých zájmů. Mezi jiným i cestou negace respektovaných světových institucí včetně Organizace spojených národů.
Bezprecedentní politika svévolných sankcí Spojených států, jako hlavního aktéra globálního liberalizmu a umělé vytváření konfigurace světa, odpovídá domnělé představě o jejich výjimečnosti.
A tak těžce budovaný systém mezistátních vztahů a mezinárodního práva dostává ránu za ránou. Tomuto trendu zatím jen s menším úspěchem čelí dosud nízký stupeň koordinovaného postupu dalších světových aktérů.
Zůstává otázkou, zda v této hazardní situaci při nízké míře rozumné součinnosti státníků rozhodujících velmocí, lze zabránit dalšímu sklouzávání na okraj osudové propasti? (MiHav)