Hlavním cílem knihy je představit paradigma teologického díla Matouše Chudého, jeho genezi a aplikaci ve vybraných oblastech jeho publikační činnosti, a to přesto, že mnoho z jeho života zůstává zahaleno tajemstvím a zřejmě nebude nikdy zcela uspokojivě vysvětleno. Výsledný popis paradigmatu jsme představili v podobě inkarnace-smrt a vzkříšení-zbožštění člověka. Na základě tohoto paradigmatu vytvořil specifickou teologickou školu, ve které interpretoval mnišský život s modlitbou, liturgií a prací, stejně tak i témata z křesťanské praxe, jakými jsou například otázky etiky, bioetiky nebo ekumenických vztahů. Druhým přínosem knihy je pojmenování pramenů jeho teologické práce, mezi kterými vyniká především struktura liturgického roku církve a mnišská praxe ustavičné modlitby.