Pravda, univerzita a akademické svobody

Co je pravda? Má pravdu věda? Je místem pravdy univerzita se svými akademickými svobodami? Otázka po pravdě je prý tou nejfilosofičtější otázkou vůbec. Zatímco ale pro filosofy zůstává stále otázkou, ovlivňuje naše – byť třeba dílčí a nedokonalé – pojetí pravdy zásadním způsobem naši životní praxi, náš každodenní život. Předložená studie se snaží ukázat, že ačkoli pravdu nikdo bezprostředně nemá a mít nemůže, protože každý zastává jen určitou dílčí perspektivu, zároveň pravda jako nejzazší norma a horizont lidského života vytváří, rámuje a jakoby preformátuje společný prostor našeho bytí. Život je hledáním pravdy, která by se měla projevit jak v rovině dílčího konsenzu, tak v rovině širší koherence. Zároveň je ovšem prostor našeho života právě prostorem hledání: jednak proto, že díky nevyhnutelné perspektivě pravdu jako takovou nikdo nemá, a jednak proto, že v našem sdíleném životním prostoru je vedle nedokonalosti a neúplnosti přítomna také lež, přetvářka a manipulace. Přednostním prostorem pro kritické, metodicky uspořádané a racionálně vykazatelné hledání pravdy je instituce univerzity, jejíž prostor je chráněn akademickými svobodami. Ty jsou při vší své historické podmíněnosti jedinečné a dalekosáhlé. Neměly by však žádné opodstatnění, kdyby nesloužily právě tomu, co je předním úkolem akademického prostředí: k co největší svobodě společného hledání pravdy prostřednictvím střetu jednotlivých vědeckých perspektiv a zároveň při vědomí, že ani vědecké perspektivy definitivně pravdu nevlastní, že naopak pravda přesahuje a normuje prostor vědy stejně jako celý prostor našich životů. Vydáváme pro Vzdělávací nadaci Jana Husa.