Autor mapuje v předkládaném textu vybrané kapitoly a osobnosti antické, středověké a novověké filosofie společnosti a dějin. Jde o takové přístupy, pro které je charakteristická metafysičnost, tedy hledání jakéhosi vnitřního principu a smyslu dějinného pohybu společenských struktur. Tento rys je společným jmenovatelem jak zevrubněji představených čtyř filosofů (Platóna, Augustina Aurelia, Hegela a Marxe), tak rovněž plejády více či méně představených representantů ostatních (od Hérakleita z Efesu po Herdera). Autor předpokládá, že na tuto část přehledu dané filosofické tematizace naváže část druhá, která bude koncipována coby kritické a positivně koncipované vypořádání se s zde uvedenými koncepcemi.