Andrej Sládkovič ve verších Detvanu popisoval soužití člověka a přírody v kraji pod majestátní Poľanou. Pod "matičkou Poľanou" - odvěkým symbolem této části Slovenska, který se nad krajinou vypíná už zdálky.
Poľana je v současnosti slovenským nejvyšším sopečným pohořím a řadí se k nejlépe zachovaným vyhaslým sopkám Evropy. I když do své původní výšky 2,5 kilometru už dávno nesahá, typický sopečný kuželovitý tvar je dodnes jasně viditelný.
Spojení člověka s přírodou vidět nejvíce na zdejším laznickým osídlení. Samostatné domky či osady jsou roztroušeny po celém regionu. Doplňuje je mozaika políček a luk, kde si dodnes sedláci vypěstují a chovají, co jim k životu třeba.
Majestátní Poľana tvoří jakousi korunu nad celým regionem a dodává všem obcím na její úbočích jedinečný "šmrnc".