Řeholní život prošel v české církvi po roce 1990 obrovským vývojem. Kromě uznání pozitivních faktorů řeholního života se na druhé straně text kriticky vyslovuje i k tomu, co v plnější řeholní identitě leckdy postrádáme. Četná praktická témata (krize společného života, střet modlitby a činnosti, uspořádání dne a životní návyky aj.) jsou nahlížena v souvislosti s dominantní důvěrností, intimitou.