V době těsně před vypuknutím husitské revoluce vznikl v Praze latinský traktát Mikuláše z Drážďan Tabule veteris et novi coloris, který se pomocí kombinace obrazu a slova kriticky vyjadřoval ke stavu církve. O jeho popularitě svědčí řada opisů, mj. dva staročeské - pod názvem Tabule staré a nové barvy. jejich kritickou edici přináší tato publikace. Úvodní studie zasazují Tabule do historického, kodikologického a ikonografického kontextu, zkoumají vztah latinského a českého textu a věnují se struktuře a jazyku českého překladu. V obrazové příloze jsou reprodukována všechna folia obou verzí tabulí. Kniha je vybavena rejstříkem osob.