Kniha se zabývá divadelním žánrem komedie dell’arte, fenoménu, který se stal postupem času známý na celém světě. Ze země svého zrodu se rozšířil bleskově po celé Evropě a tajemství jeho úspěchu láká dodnes divadelní a literární kritiku. Impulsem k napsání byly osobní entuziasmus, přímé kontakty se světem komedie dell’arte a jeho umělci, a především objevení unikátní sbírky scénářů komedie dell’arte Il Teatro delle Favole rappresentative vydaných Flaminiem Scalou (1611). A právě strukturní výstavba Scalových padesáti scénářů je předmětem zkoumání této práce. Zobecnění na funkce (= akce jednajících osob), které tvoří kostru scénářů, hledání společných rysů, charakteristika postav a celková analýza představují stěžejní body studie. Originalitu nelze spatřovat v materiálu scénářů, nýbrž v metodě strukturní analýzy inspirující se Proppovou analýzou kouzelných pohádek. Podobně jako v oblasti pohádek zkoumali vědci doposud i scénáře komedie dell’arte jen na základě motivů nebo charakterizovali typizované postavy. Redukce na funkce jakožto stavební jednotky scénářů nabízí nový pohled a dochází k překvapivě zajímavým výsledkům.