Kniha se zabývá fantastickou povídkovou tvorbou J. M. Merina, jedné z nejvýraznějších osobností současné španělské fantastické literatury. Vedle teoretického vymezení pojmu fantastično a včlenění autorovy tvorby do proudu španělské fantastické literatury se dílo soustřeďuje na autorovu estetiku fantastična. Kniha vychází z teoretického postulátu sémanticko-strukturálního, konkrétně z teorie možných fantastických fikčních světů N. H. Traillové. Díky pluralitě Merinových světů je tato autorčina klasifikace obohacena o další modus charakteristický pro moderní fantastično dvacátého a jednadvacátého století.