Sbírkou rámcových povídek Tisíc a jeden přízrak splatil Dumas opožděnou daň tzv. frenetické, zběsilé literatuře, jež v návaznosti na anglický gotický román kvetla ve francouzském romantickém písemnictví 20. a 30. let 19. století a snažila se šokovat čtenáře pochmurnou drastičností zobrazovaných výjevů. Ať již tvoří kulisu Dumasových hrůzostrašných povídek francouzský venkov, Paříž za Velké francouzské revoluce, Skotsko v době Waltera Scotta či Moldavsko roku 1825, jejich společným jmenovatelem je tajemno a romantický střet protikladných sil dobra a zla, často nadpřirozené povahy.