Městys

Závěrečná část básnické tetralogie (Běhařovská lhářka, Jindřich Jerusalem, Cesta k lidem) Martina Pocha se soustředí na eponymní městys protkaný potrubím, s nemocnicí Motol ve středu jako místem akce, spěchu, s živým, reálným provozem (Potom hasiči, sanita, exit, obchvat, točité schodiště, Motol, rychlovýtah), na nějž odpovídá autorova reflexe vlastního vnitřního života i okolí (Jako když polkne lék, zní labutí píseň dětí, jež mocně působí uvnitř, a nutí vyjít s vlky). Tento konflikt vytváří dynamický prvek, přeskakováním z jednoho bodu na druhý nastává bolestné prolínání obou protichůdných skutečností a nakonec jejich sešití v jeden celek.