Městečko Trochenbrod, v polštině Zofjówka, se od většiny podobných míst ve východní Evropě lišilo pouze tím, že jeho obyvatelé byli až na výjimky Židé a mluvili jidiš. Tehdy jediné samostatné židovské městečko rostlo a vzkvétalo uprostřed lesa volyňského vojvodství. V září 1939, po sovětské invazi do Polska, byla Zofjówka začleněna do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a přejmenována na Sofievku. O dva roky později ji nacistické Německo anektovalo pod novým germanizovaným názvem Trochenbrod. Její obyvatelé byli povražděni, domy srovnány se zemí a všechny zbylé stopy odstraněny po návratu sovětské moci. Tam, kde kdysi stály ulice, tržiště, synagogy, parky a hřbitovy, zůstala jen tráva. Nacisti ani komunisti však nedokázali zničit ducha místa, jež nadále žilo v příbězích a legendách o malém kousku nebe, ukrytém hluboko v lese. K jeho nesmrtelnosti přispěla dokumentární próza Avroma BendavidVala V nebi je pusto (2010). Americký ekonom BendavidVal, syn jednoho z přeživších obyvatel Trochenbrodu, řadu let pátral v historii zmizelého města a shromažďoval informace o životě svého lidu, o jeho zvycích a kultuře. Výsledkem je podmanivý obraz štetlu od založení na začátku 19. století přes jeho zkázu až do dnešních dnů, kdy existuje už jen jako vzpomínka. Kniha vychází s předmluvou Jonathana Safrana Foera, jenž k nevelkému a rozmanitému souboru knih věnovaných Trochenbrodu přispěl románem Naprosto osvětleno (2002).