Kniha představuje vzájemné učení mezi studenty kombinovaných studií jako významnou část jejich vysokoškolské zkušenosti. Na základě dosavadních výzkumů konstatuje, že vzájemné učení souvisí se studijní úspěšností, spokojeností ve studiu i se studijní angažovaností, a na tomto základě shrnuje možnosti podpory vzájemného učení na vysokých školách. Kvalitativní výzkum vzájemného učení mezi kombinovanými studenty pedagogických oborů nabízí popis kontextuálních charakteristik, které vzájemné učení ovlivňují, i popis situací vzájemného učení. Na základě vzorců ve výskytu učebních situací jsou definovány tři typy vzájemného učení mezi studenty kombinovaných studií: studují vedle sebe, studují spolu a studují díky sobě. U každého z typů jsou vysvětleny jeho konkrétní benefity pro zapojené studenty a zároveň je vysvětleno, jaká jsou pro daný typ vzájemného učení optimální podpůrná opatření.