Masarykova teorie demokracie

Tomáš G. Masaryk se ve svých činech a dílech vytrvale a poctivě snažil o to, aby společnost byla prodchnuta zásadami humanismu, demokracie a tolerance. Demokracie byla pro něj údělem lidstva. Pokud bychom chtěli Masarykovo politické dědictví shrnout co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji, museli bychom o něm říci, že byl filosofem demokracie, mluvčím a vyznavačem demokracie univerzalistické, protože měla obsáhnout nejen politiku, ale celou společenskou skutečnost a v ideové rovině se měla stát druhem jakéhosi nového světového názoru. Tato práce je vůbec první knižní publikací, která přináší ucelenou analýzu Masarykovy teorie demokracie. Obsahuje Masarykovo pojetí demokracie jako humanity, zkoumá jeho pojetí nepolitické politiky. Všímá si také „titanismu“, tedy Masarykově pronikavé analýze a kritice nepřátel demokracie. Masaryk byl nejen teoretikem, ale také praktikem demokracie, proto je věnována pozornost „masarykismu“ Masarykovy republiky, tj. otázce, nakolik demokracie Československé republiky odpovídala Masarykovým teoretickým východiskům. Marek Bankowicz (1960) je profesorem politologie působícím na Fakultě mezinárodních a politologických studií Jagellonské univerzity v Krakově. Zabývá se demokratickými a nedemokratickými režimy. Věnuje se také politickým ideologiím, a to zejména takovým, které stanoví základ diktatur.