Práce přibližuje souvislosti mezi čínskou filosofií a novověkou evropskou ideologií. Osvětluje, jak jí pomáhala řešit její problémy, jaké jí dávala impulsy. Pro volbu rozhodovaly ekonomické, politické a ideologické důvody. Stalo se tak ze dvou podnětů. Za prvé to byla likvidace náboženské koncepce, zejména jejích krajností, za druhé boj proti absolutismu. Toto působení však pouze obměňovalo starou kulturu. Konkrétně čínská filosofie posílila materialistické tendence ve filosofii 17. a 18. století, ovlivnila osvícenské teorie společenského zřízení a podílela se na vývoji dialektiky v evropské filosofii.