Český přechodník jako konverbum Korpusová analýza překladových a nepřekladových textů

Jak dnes v češtině užíváme přechodník? Jaké jsou jeho formální, sémantické a stylové rysy ve srovnání s jinými jazyky? Liší se frekvence a typy užití přechodníku v českých překladových a nepřekladových (původních) textech, např. vlivem interference z jazyků, které obdobné tvary používají hojněji (francouzština, polština)? Autorka zkoumá tyto otázky za pomoci rozsáhlých paralelních (překladových), referenčních a srovnatelných korpusů, přičemž zasazuje český přechodník do širšího rámce kategorie konverba. Kvantitativní translatologická analýza beletristických textů vydaných po roce 1990 ukazuje, že přechodníkem se ekvivalentní tvary překládají jen velmi zřídka, tj. projevy interference jsou vzácné (výjimkou jsou některé texty žánru fantasy). Přechodník je v překladech naopak statisticky významně méně častý než v původních českých textech, a to nezávisle na zdrojovém jazyku (dochází tedy k tzv. normalizaci). Výsledky dotazníkového šetření mezi překladateli a jazykovými redaktory naznačují, že nižší frekvence přechodníku v překladech může být do značné míry způsobena zásahy jazykových redaktorů a jejich pojetím stylové normy přechodníku, ale také vlivem autocenzury u překladatelů a obecně představami o očekávání čtenářů.