Jezero Titicaca na prahu třetího tisíciletí

Kniha Jezero Titicaca na pokraji třetího tisíciletíse zabývá historicko-topografickým a socioekonomickým popisem jezera a jeho pevninského zázemí. Protože samo jezero jak celým svým vývojem, tak současností patří neodmyslitelně k celému hydrologickému systému altiplana, v němž vzhledem ke své velikosti hraje rozhodující roli, úvodní kapitoly jsou zaměřeny na celou hydrologickou soustavu Titicaca, Desaguadero a jezera Poopó a Salar de Coipasa (TDPS). Kniha nejen popisuje historii a prehistorii osídlení jezera a jeho okolí, ale zabývá se i jeho vývojem v pleistocénu a holocénu až do dnešní doby. Snaží se najít odpověď zejména na následující otázky: Hrozí jezeru jeho zánik vzhledem ke globálnímu oteplování naší planety a v důsledku tání ledovců? Hraje důležitou roli sluneční záření působící intenzívně na hladinu jezera? Jaký vliv na jezero a jeho okolí má fenomén „El Niňo“? Dá se zastavit nebo zabrzdit ekologické katastrofě hrozící jezeru v důsledku kontaminace? Mohlo být bájné Tiwanaku někdy přístavem, do něhož tiwanakové přiváželi po jezeře velké kamenné megabloky? Kniha obsahuje komplexní hodnocení geologie oblasti, neboť právě geologická skladba území hraje rozhodující roli při rozvoji následných endogenních a exogenních procesů formujících morfologický charakter krajiny. Důležitými kapitolami jsou ty, které se věnují environnmentálním otázkám Titicaca a Altiplana a ekologickým problémúm Punské zátoky.Pro zpestření se kniha zabývá podrobně životem Urů na plovoucích ostrovech na jezeře Titicaca, folklorem dané obasti, šamanismem, ale i vzdělaností obyvatel a problémům spojeným s horskou nemocí. Závěr knihy patří zahraničním ohlasům, bibliografii a životopisu autora. Ing.Otto Horský, CSc (*1938) – místo působení Brno – český inženýrský geolog, popularizátor oboru, cestovatel a spisovatel. Ve svém oboru vykonával poradenskou činnost v Peru (1974–1976, současně diplomat a ředitel experimentální technické kanceláře), na Kubě (1974 – 1978, hlavní poradce ministerstva stavebnictví), opět na Kubě (1984 – 1988, vedoucí odborné expedice Centro – Cuba v Escambray). V letech 1991 – 1994 působil v Madridu jako generální ředitel česko-španělské akciové společnosti pracující v geologii. V letech 2010 až 2012 koordinátor projektu přehrady Bawanur na řece Sirwan v Kurdistánu. Autor více než 150 odborných publikací doma a v zahraničí (Španělsko, Portugalsko, Řecko, Brazílie, Peru, Nizozemsko, Rusko, Řecko, Kuba, Austrálie, Etiopie), dále několika televizních scénářů, vystoupení v rozhlase a televizi, autor řady populárně vědeckých článků v tisku a časopisech. Převážně pracovně navštívil více než 40 zemí, přednášel na Universitách ve Španělsku, Mexiku, na Kubě a v Peru. Účastník vědecké expedice Titicaca 2004. V současné době se věnuje kromě poradenské činnosti v oboru doma a vzahraničí hlavně literární práci a to jak v oblasti odborné literatury týkající se vodohospodářských staveb, tak v oblasti popularizace vědy a cestování.