Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji

Skopje v roce 1963 zasáhlo ničivé zemětřesení. Svět odpověděl bezprecedentní solidaritou a pomocí s obnovou zničeného města. Součástí obnovy bylo i založení Muzea současného umění, do jehož sbírky darovali díla umělci z celého světa, včetně tehdejšího Československa (265 děl 92 umělců). K daru děl současných umělců se v roce 1971 přidala i Národní galerie v Praze darem 12 děl klasické moderny. Díla českých a slovenských umělců se tak ve Skopji ocitly vedle děl umělců jako Pablo Picasso, Alexander Calder, Meret Oppenheim, Christo & Jeanne Claude, Niki de Saint Phalle, Sol LeWitt nebo David Hockney, ale také umělců ze zemí tzv. třetího světa. Vedle momentu mezinárodní solidarity je těžištěm výstavy právě jedinečná možnost srovnání děl umělců, jež sbírky poválečného umění NGP neumožňují. Výstava je koncipovaná ve spolupráci s mezinárodními umělci, z nichž každý do výstavy vybere desítku děl ze sbírky ve Skopji v dialogu s vlastními díly. Výstavu dále doplňují fotografie města, architektonické modely ikonických brutalistních staveb a archivní materiál včetně mediálního ohlasu přírodní katastrofy.