Německý emigrant Josef Baumann-Schwarz vypráví příběh své velké lásky člověku, kterého náhodou potká v lisabonském přístavu. Instinkt pronásledovaného mu napovídá, že neznámý je stejný štvanec jako on. Musí někomu vylíčit svůj příběh, aby přetrval, aby se uchoval obraz jeho zemřelé ženy. A to proto, že se obává, že jeho vlastní paměť podlehne časem vlivem pudu sebezáchovy milosrdnému zapomnění. Věnuje mu i dva lodní lístky, pas a vízum do Ameriky, jako by mu symbolicky odkazoval svou osobnost i svůj osud.