Emanuel Chvála: Z mých pamětí hudebních

Emanuel Chvála (1. 1. 1851 – 28. 10. 1924) svou tvůrčí energii vtiskl zejména do hudební kritiky. Pod šifrou -la publikoval v denním tisku v letech 1880–1921 (Politik, Národní politika) a výběr svých článků spolu s dalšími postřehy uspořádal do Pamětí. Chválovo opus magnum opřené o intenzivní recenzentskou aktivitu a výbornou znalost posuzovaných skladeb, je vzácně uceleným zdrojem informací k jednomu z nejpozoruhodnějších období hudebních dějin českých zemí. Reflektuje zejména působení B. Smetany, A. Dvořáka a Z. Fibicha, zachycuje komplikovaný vztah Leoše Janáčka k Národnímu divadlu nebo osudy skladatelů mladší generace – J. Suka a V. Nováka, okrajově také B. Martinů.