Galaxie v Andromedě

Autorka si dovoluje označit knihu za nadčasovou. Před oponou se odehrává příběh ženy zařazené do programu na ochranu svědků. Za oponou se odehrává příběh smrti. Kniha nese tři hlavní poselství, pro autora, pro lidstvo a pro vztah Anglie s Irskem. Věřím, že si v knize každý najde to své s ohledem na jakém stupni vývoje se nachází... Upoutávka Dean už musel užívat morfium. To znamená, že pokud bude doma, bude sem někdo dojíždět, aby mu ho aplikoval. Podle křivky výsledků to bralo poměrně rychlý spád. „Potřebovala bych počítač.“ Max vytáhl ze svého batohu černé pouzdro s čímsi a svůj notebook. Přihlásil se a natočil ho ke mně. Znovu jsem očima projížděla lékařskou zprávu. „Carol, než začneš něco podnikat, poslouchej ještě chvíli.“ „Poslouchám, Dereku.“ Derek si přihnul a Max pro jistotu také. „Včera jsem byl za otcem. Ví, že jsi tady, a slíbil jsem mu, že mu pomůžeme.“ Ztuhla jsem. Došlo mi to. „Panebože, Dereku, uvědomuješ si, co po mně chceš?“ Max mě zarazil prudkým pohybem ruky. „Carol, mlč a poslouchej!“ Opřela jsem se a doufala, že můj vnitřní třes není viditelný. „Carol, Max přivezl všechny ingredience na koktejl pro asistovanou sebevraždu. Můj otec nechce, abys měla jeho smrt na rukou a nikdy by tě o to nepožádal. Já tě žádám o to, abys ten koktejl podle návodu namíchala, pak nechám na tobě, zda se toho zúčastníš.“