Česko-německé vztahy jsou nejlepší, jaké kdy byly.“ Alespoň podle mnohých veřejných prohlášení čelních představitelů obou zemí z roku 2023. Platí to ale i na mezilidské úrovni obyvatel žijících v česko-bavorském a česko-saském příhraničí? Nebo jsou to úplně jiné světy? A jak to bude s Čechy a Němci dál? Kdo se smířil - s čím, s kým, kdo se smířit nechce, a co je ke smíření ještě potřeba?
Ve třetím díle edice rozhovorů, na které pracujeme od covidové pandemie, dáváme slovo lidem, kteří působí v oblasti od Jáchymova na západě Čech až po Novohradsko na jihu Čech. Rozhovory jsme tak jako v předchozích dvou dílech rozdělili do čtyř tematických kapitol, tentokrát s názvy Sdílet kus svého lidství, Vlastní zkušenost nad zlato, Krajina bez hospodáře?, Zodpovědné sousedství a doplnili je úvodním komentářem lidí, kteří se dlouhodobě v česko-německém prostředí pohybují. Zatímco Lucie Poláková v rámci Komunitního osvětového společenství se svými přáteli na Chebsku „sdílí své lidství“ třeba i s nově příchozími z Ukrajiny, „autentickou zkušenost nad zlato“ prožil a prožívá David Vereš (Centrum Bavaria-Bohemia) na dohled od česko-bavorské hranice už pětatřicet let. Nad různými podobami „obhospodařovávání krajiny“ se zamýšlí zkušená novinářka a komentátorka Lída Rakušanová.
A kdo jiný by měl přidat svůj pohled na mezigenerační česko-německé soužití než Marie Neudörfl (Smolková), která pod hlavičkou Ackermann-Gemeinde odpovědně doprovází pamětníky i nejmladší generaci a pomáhá jim tvořit sousedskou pospolitost.
Budeme rádi, když se do knihy začtete a dostanete chuť se do příhraničí vydat a přiložit ruku k dílu. Třeba vám tento náš alternativní průvodce — spolu s předchozími díly 01 — severozápad a 02 —severovýchod — vhodně poslouží.