Tenhle kříž se otáčí za sluncem!
Převážnou část této knížky v barvě polní šedi tvoří poznámky, které si Velitel zapisoval již v meziválečném období a za války. V poválečném exilu je doplnil a scelil do jednoho textu. Rukopis se ocitl v rukou Gregoria Maranona, jednoho z předních španělských intelektuálů minulého století. Liberál a humanista Maranon nesdílel v ničem Velitelovo politické přesvědčení, avšak ihned seznal, jak moc se tyto "básně v prose" podobají předmoderní španělské "poezii hrdinů a světců". Dva roky sklonku života tak zasvětil překladu dílka do španělštiny. Kongeniální výsledek pak pod názvem Almas Ardiendo uvedl pro veřejnost vlastní předmluvou, kde Velitelovo "vyznání víry" charakterizuje jakožto "stránky nepřekonatelné krásy a lidské patetičnosti".