Znalost - její lidské, společenské a epistemické dimenze

Kniha L. Tondla se skládá ze sedmi studií. V úvodní poznámce hovoří autor o svém dlouhodobém zaujetí pro dané téma. O významu a funkcích znalostí: L. Tondl zde definuje pojem znalosti, hovoří o místě znalosti ve sféře vztahů vědy, techniky a společnosti, o objektu i subjektu znalosti, společenské úloze a kvalitě znalostí. Věda jako předmět zkoumání, posuzování a rozhodování: pojednává o vědě jako o soustavě znalostí, soustavě specifických činností či sociální entitě. Vědecké činnosti: hovoří o empirických i teoretických procedurách vědeckých činností a o racionalitě vědeckých činností. O pojmu „technické činnosti“: ptá se, zda je oprávněné uvažovat o specifických rysem technické činnosti, pojednává o modelování technické činnosti. Zřetězení, komunikace a technologické artefakty: zabývá se problematikou zřetězení znaků, artefakty a zřetězením jako racionální činností. Argumentace: hovoří mimo jiné o argumentaci ve vědě, o významu argumentace v dialogu a společenské komunikaci či o subjektivních prvcích v argumentaci. Relace alternativnosti: pojednává o alternativách v komunikačních procesech, alternativních entitách a strukturách či o relaci alternativnosti v technickém myšlení.