Vlastní cesta za nalezením pravdy a jistoty, kterou zde kdysi věhlasný bagdádský teolog al-Ghazzálí (kolem r. 1100) líčí, bývá přirovnávána k Augustinovým Vyznáním či Descartovým Meditacím. Autor v ní otevřeně líčí své rozčarování z pravd, které měl dříve za samozřejmé, a své kritické vypořádání se s dobovou teologií, aristotelskou filosofií a súfijskou mystikou. – Opustil vše, aby v rozjímání hledal pravdu; vrátil se, aby jí zvěstoval dál.