Kniha se zabývá klíčovým obdobím činnosti tzv. prvního Ústavního soudu ČR, který se díky moderní, hodnotově orientované ústavněprávní judikatuře stal již za své existence v pozitivním slova smyslu legendárním a jehož právní závěry jsou závazné (a zvláště aktuální) i v současnosti. Ústavně zakotvená základní lidská práva a svobody se tak stala opravdu "živým právem" a skutečně - ne pouze formálně - platí lapidární znění čl. 83 Ústavy: "Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti." Zásadní přínos Ústavního soudu pro postupnou změnu právního myšlení v České republice (které je bohužel stále nemálo ovlivněno dědictvím totality) bude zřejmě plně doceněn až budoucími generacemi. Snahou alespoň skrovnou částí přispět k připomenutí a reflexi tohoto étosem naplněného procesu je motivováno i vydání této knihy.