Povinné poskytování almužny je jedním z pěti pilířů islámu, který muslimům přikazuje, aby odevzdávali část svého zisku ve prospěch potřebných. Islámské charitativní organizace tímto způsobem ročně získávají nemalé prostředky, které jsou věnovány na užitečné humanitární, sociální, vzdělávací, zdravotnické a kulturní projekty. Tyto organizace však mávají také značný mobilizační potenciál a v některých případech představují organizační zdroje radikálních skupin, což lze dokumntovat na příkladech Hamásu či Hizballáhu. Předmětem této knihy nejsou legitimní organizace, které se věnují výhradně skutečné charitativní činnosti, nýbrž právě ty, které buď přímo poskytly finance islámským radikálům, nebo nedokázaly zabránit zneužití prostředků k teroristickým účelům.