Co mají společného půvabné uspořádání okvětních lístků růže, slavný obraz Salvadora Dalího Poslední večeře, nádherné spirálovité skořápky měkkýšů a rozmnožování králíků? Jen stěží uvěříme, že tyto na první pohled naprosto nesourodé jevy se skutečně točí kolem jediného čísla, respektive geometrického poměru, takzvaného fí. Toto číslo začíná 1,61803 a je v jistém ohledu nejiracionálnějším ze všech iracionálních čísel vůbec. Znali ho již starověcí matematikové a v 19. století získalo čestná označení "zlaté číslo", "zlatý poměr" a především "zlatý řez". Obdiv k němu vedl dokonce až k označení "božská proporce".
Kniha známého astrofyzika je věnována právě tomuto číslu. Provede nás dějinami zlatého řezu od jeho chápání u pythagorejců a Eukleida, prozkoumáme, zda tento poměr byl použit staviteli Cheopsovy pyramidy či aténského Parthenonu. Budeme pátrat po zlatém řezu v tajemném úsměvu Mony Lisy i na obrazech dalších renesančních malířů, v hudbě klasických i moderních skladatelů. Na naší cestě se setkáme s nekonečnými řetězovými zlomky, pentagramy, fraktály, prvočísly, schránkami hlavonožců, tvary galaxií, házením mincí i chováním burzy, naučíme se několik triků bleskového počítání, které využívají právě vlastností zlatého řezu. Podíváme se také, proč se toto číslo ocitlo v centru zájmu experimentů spadajících do psychologie.
Dějiny zlatého řezu nás nakonec přivedou až k otázce, odkud se vlastně bere matematika a jak je možné, že představuje tak efektivní způsob popisu světa, ve kterém žijeme.