Politický systém Slovinska

Kniha popisuje a analyzuje podobu a fungování politického systému Republiky Slovinsko. V úvodní části autor představuje genezi slovinského politického systému v rámci dvou mnohonárodnostních států - Habsburské monarchie a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Království Jugoslávie. Následně popisuje a analyzuje fungování slovinského politického systému jako subsystému Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Zvláštní pozornost věnuje liberalizačním krokům slovinské politické elity na přelomu 60. a 70. let 20. století a odmítavé reakci Tita a bělehradského centra. Následně rozebírá Ústavu z roku 1974, která dle výkladu slovinských právních expertů otevřela možnost osamostatnění Slovinska. Velkou pozornost věnuje autor samotnému procesu osamostatňování, který je spojen s celkovou demokratizací slovinského politického života. Opoziční i postkomunistické politické elity záhy dospěly k demokratickému konsensu, který byl základem úspěšného vyvázání Slovinska z jugoslávské federace. Druhá část knihy je věnována současnému politickému systému Slovinska. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků "konventního" způsobu vládnutí s klasickou formou vlády a také některým "specifikům" slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.). Jednotlivé kapitoly představují fungování hlavních ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády, prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola je věnována vývoji stranického systému, který je zasazen do kontextu volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani vývoj teritoriálně-správního uspořádání Slovinska.