Kniha nabízí hustý etnografický popis ženské věznice Podlesí, založený na rozhovorech s odsouzenými ženami, rozhovorech s vězeňskými zaměstnanci a v neposlední řadě na vlastním pozorování celé instituce. Soustředí se zejména na vězeňskou každodennost odsouzených žen, na formální i neformální vztahy, které ženy v prostředí totální instituce vězení navazují. Vězeňskou subkulturu reprezentuje například vězeňský černý trh nebo kolonizace volnočasových aktivit. Podrobněji pojednává o strukturách distribuce prestiže a moci, na jejichž základě ženy získávají status vězeňských vůdkyň nebo naopak outsiderek. Podstatná část knihy se věnuje sexualitě ve vězení (lesbckým a pseudorodinným vztahům). Práce vyúsťuje do konečného argumentu, podle kterého je gender jednou ze základních uspořádávajících sociálních struktur. Je vězení opravdu místem neustálého násilí a nebezpečí? Jsou vzorce mužského a ženského jednání viditelné i v prostředí, kde spolu v omezeném čase prostoru žijí jen ženy? Jaká je vězeňská každodennost?