Od přijetí Ústavy České republiky v roce 1992 uplynula doba dostatečně dlouhá, aby prověřila její životaschopnost. V čem spočívají přednosti platné Ústavy a kde jsou naopak její úzká místa? Proč byl měněn základní zákon státu, jak vypadá na něj navazující zákonodárství a jaké obtíže je třeba překonávat při jeho aplikaci? To a mnohé další jsou otázky, na které odpovídá práce kolektivu autorů z okruhu katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Problematika je přehledně uspořádána do kapitol podle jednotlivých institutů českého ústavního pořádku. Kniha je bez újmy na odbornosti napsána velmi čtivě a srozumitelně.
Publikace je určena především znalcům ústavního práva, právníkům a posluchačům právnických fakult, stejně jako odborníkům v souvisících oborech, jako je politologie, kulturologie, pedagogika či ekonomie. Své čtenáře najde i mezi těmi, jimž není lhostejný osud státu, ve kterém žijí, zajímají se o fungování jeho vrcholných orgánů a sledují, jakými pravidly se řídí jejich chod.