Kniha V. Boreckého je věnována pojmu imaginace. Imaginace chápe autor jako konstitutivní princip kultury, jako její základní, aktivní a tedy kreativní zdroj.
Úvodní pasáže analyzují relaci osobnost-kultura. Autor představuje jednotlivé teorie, reduktivní (Freud, Piaget, Mead) a restitutivní (Jung, Mucchielli, Moreno), které popisují zrání osobnosti a její enkulturaci. Tyto úvahy explikují text o genezi imaginace a jejích archetypálních (figurálních) schématech.
V. Borecký soustředí svou pozornost zejména na imaginativní činnosti, z nichž za nejtypičtější považuje hru. Klasifikuje jednotlivé typy a teorie her, poukazuje na jejich využití v psychoterapii (mimetická konstruktivní hra, „aleatorická“ hra s mimetickým potenciálem). Přechod od hry k humoru tvoří „brikoláž“ (ludická aktivita- mašíbl a obvzláštníci, jazykové a vědecké ludismy). Fenomén komického je nazírán z aspektu diference reduktivního a restitutivního přístupu. Autor usiluje o nalezení podstatných rysů komiky pomocí její specifikace v dimenzi imaginace.
Každá kapitola je doplněna o literaturu, která se zabývá daným tématem, a dále o slovník pojmů a klasifikační tabulky.
(Vložil uživatel: sihoň)