Kniha je zkráceným výstupem vědeckého projektu, který autoři řešili v letech 2004-2005. Jde o první syntézu na toto téma.
Součástí ambiciózní africké koncepce Československa na začátku 60. let bylo nejenom prohlubování už navázaných tradičních vztahů a zřizování zastupitelských úřadů tam, kde to bylo možné, poskytování stipendií stovkám afrických studentů (Univerzita 17. listopadu v Praze, Zahraniční fakulta Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně), ale i specifická oblast působení - komerční vývoz vojenského materiálu. Ten probíhal i po neúspěchu angažování se v Ghaně, Guineji, Kongu-Lépoldville nebo Mali v první polovině 60. let či po sovětské invazi v srpnu 1968, která na čas vyřadila Československo z afrických mezinárodních vztahů. Druhá polovina 70. let znamenala návrat ČSSR na tento kontinent v podobě aktivní pomoci státům sovětského bloku (Etiopie, Angola). Druhá polovina 80. let, charakterizovaná nenávratnými úvěry či únosem čs. expertů v angolské Alto Cutumbele, je pak dokladem omezování československých aktivit v Africe.