Kniha se věnuje vzdělávání a trhu práce, které zkoumá jako provázané systémy. Jádrem knihy je kvalitativní výzkum, provedený v rodinách a školách patnáctiletých dívek a chlapců, který je zasazen do kontextu současných českých a evropských výzkumů o genderovanosti vzdělávacího systému a sféry placené práce. Výzkum se zabýval problémem rozhodování o střední škole a budoucím povolání dívek a chlapců na konci povinné školní docházky. Autorky se zaměřily na jejich očekávání, na jejich vysněné školy a zaměstnání, na volby, které skutečně udělali i na bariéry, které jim stojí v cestě a na způsoby jejich překonávání. Poznatky z výzkumu jsou ukotveny jak v sociologických teoriích akcentujících propojenost sociální struktury s jednáním jednotlivých aktérů a aktérek, tak ve feministických přístupech zdůrazňujících nutnost sociální změny směrem k rovné a spravedlivé společnosti. Funguje vzdělání jako výtah, který vynáší na vyšší příčky sociální hierarchie, nebo jde o nástroj, který sociální rozdíly konzervuje? Jak a v čem se proměňuje situace žen a mužů ve vzdělávání? Zaručuje ženám vyšší vzdělání lepší situaci na trhu práce? Jak se gender projevuje ve školní každodennosti? Lze směřování studujících do tzv. dívčích a chlapeckých oborů vnímat jako svobodnou volbu, anebo jde o strukturní jev? Mají na volbu dalšího vzdělání žáků a žákyň vliv úvahy o budoucí vlastní rodině? Směřují všechny dívky a chlapci na genderově „typické“ obory? Jak vypadá pracovní situace těch, kdo se rozhodli pro genderově netypické povolání? Kdo jsou mladí lidé, kteří nedělají genderově očekávatelné volby?