„Nemocný člověk nemůže být objektem cynického ekonomického pragmatismu - předmětem trhu. Z léčebného procesu nesmí vypadnout nemocná lidská bytost, která má i duševno.“ Životní krédo pořadatelky monografie prostupuje celou knihou. Přáním autorů bylo zpřístupnit široké lékařské veřejnosti oblast medicíny, která byla po dlouhá období nejen na okraji zájmu odborníků, ale i na pomezí lidského chápání, neboť výsledkem paliativní léčby není vyléčený pacient, což byl dlouhá léta jediný atribut „opravdové“ medicíny. Přitom nejen požadavek WHO „pacient bez bolesti“, ale i snaha o co největší fyzický a psychický komfort dlouhodobě nemocného, nevyléčitelného pacienta, jsou lékařským uměním aktem humanismu. I proto, že mnohdy nelze nalézt hranici mezi radikální, paliativní a symptomatologickou léčbou, byly do monografie začleněny kapitoly zdánlivě pouze okrajově související s tématem - např. paliace v intenzivní medicíně nebo specializovaná symptomatická léčba pacientů v terminálním stadiu, hospicová péče.
Těžiště práce spočívá v uceleném pojednání o onkologické paliativní léčbě, tedy o tématu, které se stalo pořadatelce díla osudem. Ke konečné podobě publikace, která přináší nejdůležitější informace čtenářům se širokým odborným záměrem, tedy převážně praktickým lékařům, přispělo i zařazení kapitol obsahujících podrobné informace o léčbě chronické organické bolesti, paliativní chirurgické léčbě, farmakoterapii včetně psychofarmak.