Anatomický atlas

Korunou pochopení stavby lidského těla – jeho anatomie – jsou bezesporu fotografické obrazy. Jsou-li navíc sestaveny do obsáhlého atlasu, stávají se její neodmyslitelnou součástí, bez které anatomie nemůže vstoupit do lékařské praxe a bez níž se studující medicíny nemůže dopracovat řádné a reálné představy dostačující pro absolvování pitevních cvičení a ke složení zkoušek. Schattauerova vydání ROHEN-YOKOCHIHO ATLASU jsou celosvětově nejčastěji kupovanou pomůckou pro studium anatomie, protože v sobě spojují: a) mistrovské zobrazení preparátů s vysokou přesností v jedinečném estetickém podání, v počtu přesahujícím 1200 obrazů b) autentické fotografické podání barev, struktur a prostoru, jež odpovídá preparačnímu sálu i operačnímu stolu c) vynikající didaktickou úpravu anatomického preparátu s doplňujícími schématy a přehlednými legendami d) zdůraznění funkčních souvislostí jednotlivých orgánů a orgánových systémů e) preparační zobrazení topografické anatomie ve vrstvách „z povrchu do hloubky“ f) zobrazení spojená s anatomií povrchů anatomických krajin g) důsledný zřetel na klinickou stránku s četnými novými snímky pořízenými nejrozmanitějšími zobrazovacími metodami Český překlad šestého vydání vytvořila skupina profesionálních anatomů – profesorů, docentů a asistentů Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením prof. MUDr. Pavla Petrovického, DrSc. Překlad je přizpůsoben názvosloví užívanému v českých zemích, které odpovídá mezinárodní nomenklatuře a zároveň respektuje české názvoslovné zvyklosti. Na klinikách jsou s oblibou používány i „starší“ názvy, které jsou někdy bližší latinské terminologii, jindy odvozovány z řečtiny (např. lien × splen, ventriculus × gaster, omentalis × epiploicus). V českém překladu jsou proto v závorkách uváděny obě názvoslovné varianty (s předností názvu v poslední mezinárodní nomenklatuře).